Kování svorníků
- Podrobnosti
- Kategorie: Reference
Poldi Kladno roky vyráběla nitridační vany, o jejichž kvalitě svědčí to, že některé z nich slouží až do dnešních dnů. Jedna z nástupních firem v bývalém areálu Poldi provádí repasi jedné takové vany pro slovenského zákazníka. Na vaně jsou jedním z dílů šrouby/ svorníky M20 s okem, slouží pro fixaci dveří vany. Z původní výroby ze 70.tých let se dochovaly výkresy, ale už se nedochovala technologie výroby, zápustky atd. Na trhu se sice dají běžně tyto šrouby sehnat, ale nemají takovou pevnost, kterou konstruktér kdysi navrhl. Slovenský zákazník, vzhledem k dlouhé životnosti výrobku trval na dodržení původních hodnot. To byl impuls k opětovnému rozjetí malosériové výroby těchto svorníků.
Byla oslovena moje dílna, zda bych byl technicky schopen dodat kované polotovary v počtu cca 100 ks. Zhotovil jsem nejprve vzorek z běžné konstrukční oceli (z odpadu pod výhní :-). Musel jsem odhadnout/vyzkoušet průměr kulového zakončení, které by po zploštění dalo požadovaný průměr 45 mm. Vyšel mi průměr 40 mm, aby konečný výkovek splňoval všechny požadavky na přídavky nutné pro další třískové obrábění. Vzorek, který jsem vyrobil byl následně přeměřen a přezkoumán technologem firmy a byl odsouhlasen. Společně jsme se pouze dohodli na drobné úpravě přídavků na obrábění a prioritních rozměrech. Dostal jsem objednávku, firma si dodala vlastní materiál (průměr 35 mm, 12050) a výroba mohla začít…..
Měl jsem na ni zhruba 10 dní, což bylo poměrně napjaté. Musel jsem vyrobit zápustky a vše potřebné pro malosériovou výrobu, potom nakovat požadovaných 90 ks a to vše vtěsnat do zakázkového provozu dílny, kde většinou člověk, nesedí a nečeká, až přijde zakázka.
Tak a začínáme
Na rozdíl od umělecké kovařiny, kde se většinou klade hlavní důraz na konečný výraz, design a rozměry hrají svou roli převážně jen při spasování celků (aby to šlo do sebe), tak tady šlo o přesné rozměry s maximální tolerancí +/- 0,4mm a kvalitu kovářského zpracování. Ve výkovcích nesmějí být přeložky, trhliny a další vady.
Příprava výroby:
- Výroba pozitivu kovaného dílu z originálního materiálu (12050), vykováno ručně, plošky na kouli dobroušeny pásovou bruskou
- Příprava polotovaru pro výrobu ruční kovářské zápustky, jejich matrice byly „načaty“ koulí o průměru 30 mm, potom byl pod lisem „vtisknut“ pozitiv výrobku (dřík průměr 22 mm na konci s koulí průměr 40 mm). Poté byla zápustka začištěna a zakalena.
- První zkouška. Na rovná kovadla vzduchového bucharu (80 kg) jsem připevnil doraz 22 mm a připravil značky, kde má být polotovar odseknut, aby výroba šla rychle a nemusel jsem každý kus měřit. Zbývá už jen to vyzkoušet v praxi. Ohřátou kulatinu odsadím 80 mm na požadovaný průměr 22 mm a odseknu dle značky na kovadle. Vzniklý polotovar je nutno znovu ohřát na kovací teplotu a ručně napěchovat (pro 90 ks mi to přišlo jednodušší než vyrábět další přípravky). Po napěchování zbývá ještě dost tepla k diagonálnímu (křížovému) předkování hlavy (dosáhneme tím hrubého tvaru koule). Takto předkovaný kus znovu ohřejeme a vložíme do zápustky. V ní je kováním za pomalého otáčení dosaženo poměrně přesného kulového tvaru. Potom stačí již s přídavným dorazem na kovadlech ( 22 + 4 mm) kouli zploštit. Výsledný zkušební výrobek splňoval požadavky na rozměry + přídavky a sériovka může začít :-)
Pro ekonomickou optimalizaci výroby výše uvedených 90 ks byl zvolen kontinuální tavící proces tzn. budou prováděny všechny tři operace současně tak, jak bude materiál a polotovary průběžně ohřívány.
1. operace – OHŘEV
odsazení vstupního materiálu na průměr 22 mm v délce 210 mm. Odseknutí v délce potřebné pro vykování kulové hlavy.
2. operace - PŘÍPRAVA HLAVY
napěchování budoucí hlavy v hřebovnici a její diagonální okování pod bucharem do kulového polotovaru.
3. operace - DOKONČENÍ
Překování hlavy v zápustce na přesný tvar „přežehlení“ dříku podél na kovadlech, zploštění kulové hlavy s přídavným dorazem na 26 mm (22 + 4 mm).
Jak výroba probíhala můžete sami posoudit ze „statického“ videa (kamera na stativu). Byl to boj. V ohni bylo cca 2 – 6 ks svorníku v různých stádiích výroby. Oproti chtěným 10 ks/h se mi dařilo jen 6 ks, ale i za to jsem byl docela rád. Vycházel jsem ze zhruba metrových kusů a po zpracování čtyř následovala pauza. Takhle stále dál, až bylo 100 ks hotových (10 ks jako rezerva, kdyby se při obrábění přišlo na nějaký nedostatek).
Z Veselé kovárny se loučí
Jaroslav Veselý